Historie nemocnice

Nemocnice Milosrdných bratří ve Vizovicích byla založena paní hraběnkou z Blümegenu v roce 1781. Ta povolala řád Milosrdných bratří, aby se staral o nemocné a všechny potřebné. Řád zde sloužil do r.1951, kdy nemocnice nuceně přešla pod Okresní nemocnici ve Zlíně a sloužila pacientům s plicním onemocněním.
 
V r.1991 se plicní oddělení přestěhovalo zpět do Baťovy nemocnice ve Zlíně.

Od r. 1992 začínala nemocnice od nuly... Po vystěhování plicního oddělení  zůstala budova prázdná a čekala na další uplatnění. Z iniciativy posledního správce plicního oddělení pana Miloše Holého a jeho kontaktu na provinciála řádu Milosrdných bratří P.Stanislava Fialu vzešel plán na obnovení činnosti vizovické nemocnice, který se postupně začal uskutečňovat. První pacient byl přijat 17.srpna 1993, čímž byla oficiálně zahájena činnost nemocnice.

Posvěcení nemocnice olomouckým arcibiskupem Mons.Janem Graubnerem se uskutečnilo 13.října 1993. Slavnostní mše sv. byla sloužena ve farním kostele sv. Vavřince. Po krátké bohoslužbě v nemocniční kapli posvětil otec arcibiskup kříže, které pak byly pověšeny do každého pokoje. Slavnosti se zúčastnila četná delegace Milosrdných bratří ze zahraničí i z naší republiky v čele s generálním převorem řádu P.Brian O’Donellem a provinciálem Českomoravské provincie řádu P.Stanislavem Fialou. Při této příležitosti bylo uděleno otci arcibiskupovi, který byl dlouholetým farářem ve Vizovicích, čestné občanství města Vizovice a byl mu předán symbolický klíč města. Klíč města byl předán také otci provinciálovi P.Stanislavu Fialovi.

Významnou a nezbytnou pomocí pro obnovu činnosti nemocnice byl dar bavorské provincie řádu Milosrdných bratří, který zahrnoval rentgenový diagnostický přístroj, břišní ultrazvuk, elektrokardiograf, základní vybavení biochemické a hematologické laboratoře. Od počátku se stále něco budovalo a opravovalo – něco svépomocí vlastní údržbou, něco pomocí odborných firem a za přispění sponzorů. Bylo vybudováno rehabilitační pracoviště, příjmová ambulance, která začala sloužit i jako interní ambulance, instaloval se nový dorozumívací systém (pro komunikaci mezi pacienty a sestrami), byla pořízena nová telefonní ústředna. Zrekonstruovala se kotelna na dřevoplyn a celá topná soustava, provedla se generální oprava kuchyně a stravovacího provozu, rekonstrukce prádelny. Budova se dočkala generální opravy fasády a nových oken (trojitých kvůli hlukové barieře od hlavní silnice), pořídil se přístroj pro ozonoterapii, zrekonstruovala se zahrada do sadové úpravy ...

To je jen stručný výčet hlavních akcí. Nejdůležitější pro chod celé nemocnice je však snaha celého personálu s láskou a odpovědností sloužit pacientům v duchu zásad řádu Milosrdných bratří.

V r.1996 se podařilo navrátit budovu zpět řádu. Nemocnice fungovala jako interní oddělení, po nutné restrukturalizaci lůžek od r. 1999 jako Léčebna dlouhodobě nemocných.